Barva a kresba mramorové šedé mutace

Barva a kresba mramorové šedé mutace

Vložte svůj text...

          Standardní požadavky:

Mramorová šedá-u mramorové šedé by neměl být žádný rozdíl v barvě hlavy, krku, zad a křídel. Mramorová šedá s velmi bledou krémovou až bílou barvou vrchní části těla, nebo naopak s tmavou barvou hlavy není žádoucí a musí být potrestána srážkou bodů za barvu. U samic musí mít boky stejnou krémovou barvu jako záda a křídla. Samice, které takto krémové boky nemají musejí být potrestány za špatnou barvu. U samic musí být jasně vidět rozdílná krémová barva boků a bílá barva břicha. Díky zvýšenému podílu feomelaninu u samic je jejich krémová barva tmavší než u samců. Samci musejí mít zebrování jasně viditelné a musí sahat až pod zobák. Líce mají mít tmavě rezavě hnědou barvu. Boky musejí být v co nejvíce kaštanově hnědé. Světle hnědé až oranžové líce a boky musejí být potrestány srážkou bodů za kresbu - srážku bodů bych provedl za barvu ne za kresbu. U samic je obtížné dosáhnout černé barvy na ocase jako u samců, proto samice s plně černou barvou na ocase by měla být upřednostněna. Černá barva kresby je požadována co nejtmavší u obou pohlaví.

                                        Samice:

Mramorová šedá samice nemá kromě slzné a ozobní čárky a tmavé kresby na ocase žádnou jinou kresbu. Proto je důležité, aby tato kresba spolu s bílou barvou spodní částí těla a krémovou barvou vrchní částí těla byla jasná a znatelná. Slzná čárka na hoře silná jako je velikost oka. Silnější je chyba. Směrem dolů se zužuje a lehce stáčí, tvoří jakýsi srpek, není rovná. Musí být ostře ohraničená, ne rozpitá. Zrcátko čistě bílé. Pruhování na ocase co nejčernější bloky střídající se se světlými bloky vše stejně silné. Mramorový pták není bílá, nebo co nejbělejší zebřička. To je chyba barvy. Krémová barva na vrchní části těla je nutná a požadovaná, jak standardem, tak i chovateli.

                                         Samci:

Mramorový šedý samec je opět z hora krémový pták s bílou spodní části těla a s černou kresbou na hrudi, prsou, ocase, ozobní a slznou čárkou. Oranžově hnědé líce a boky kaštanově hnědé, co nejtmavší. Ideálně jako u šedých ptáků. Ale toho nelze úplně dosáhnout. Barva lící a boků u samců je oproti šedým o něco zesvětlená. Dostatečně silný, černý hrudní pásek a nad ním jasné, pravidelné černé zebrování, končící pod zobákem. Bílé pole pod zobákem je chyba. Slzná čárka je požadována stejná jako u samic. Zrcátko čistě bílé barvy.

Toto ideální zbarvení a kresba je velmi těžké dosáhnout jak u samice, tak u samce.

Měl jsem již několik dotazů, proč se umístím s mramorovými ptáky, když nejsou bílí, ale krémoví. A že mají být bílý. To je omyl. Mramorové zebřičky mají mýt krémovou horní část těla. Standard je vypracován na červenookou verzi a ta je krémová. Tato krémová barva musí být v jednotném odstínu na celé vrchní části těla. U samic navíc ještě na bocích. Černoocí ptáci toto krémové zbarvení mají buď příliš málo znatelné, nebo vůbec. Navíc samci trpí šedavým nádechem na hlavě. To vše je chyba barvy. Černooké samice jsou ze soutěže vyřazené kvůli světlé kresbě na ocase. Byl jsem odkazován na článek pana Petra Podpěry, kde jasně píše o tom, že mramorová zebřička má být co nejbělejší pták a že se kvalita zhoršila. Zde souhlasím. Kvalita se zhoršila, ne v barvě, ale v kresbě.

Zde je úryvek z článku pana Petra Podpěry, který vyšel v i fauně. Doporučuji přečíst celý a všechny části.

Odkaz zde:https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/clanky/r/detail/8027/idealy-a-pritomnost-iii/

                            Ideály a přítomnost III

                                         Zebřičky mramorové

Někdy dávno, asi v polovině šedesátých let minulého století, se objevily zebřičky, které měly na bílém podkladu jen kresbu, a to jak černou, tak červenohnědou na bocích samců. Ta kresba je tvořena dvěma typy melaninových barviv, černými a hnědými. Asi v polovině sedmdesátých let jsme takové zebřičky pašovali na intimních částech těla z NDR. Někde mám takového samce z té doby ještě na diáku. Byl oproti dnešním zebřičkám slabý v těle, měl plochou hlavu a stál na příliš vysokých nohách. Tohle všechno odstranit nebyl až takový problém. Základní barva byla podle představ skutečně bílá, ale kresba byla zeslabená, nebyla dostatečně výrazná. Teď se dostávám k tomu nejdůležitějšímu. Současné mramorové zebřičky mají již dostatečně výraznou kresbu, ale ztratily svou základní bílou barvu, když všechny mají přes tu bílou jakýsi přeliv. To je sice chyba, ale toleruje se. Někdy však je ten přeliv natolik silný, že lze rozlišit, jestli jsou to zebřičky mramorové šedé, nebo hnědé neboli skořicové. O tomhle se původně vůbec neuvažovalo. Byly jen zebřičky mramorové. Může se však stát, že přeliv bílé barvy je natolik výrazný, že posuzovatel uvažuje o tom, zda vůbec má ptáky za mramorové uznat! Proto zdůrazňuji: stále platí, že mramorová zebřička je bílý pták s co nejvýraznější kresbou. Své by jistě mohl vyprávět náš nejúspěšnější chovatel tohoto rázu, pan Střelka. Není to zajisté jednoduché, ale jde o naplnění představy ideálu. Aby i mladší generace viděla na vlastní oči, jak kdysi vypadala zebřička mramorová, našel jsem tu starou fotku z té doby.

text a foto: Petr Podpěra 


V žádném případě si nedovolím znehodnocovat tento materiál. Spíše bych chtěl vysvětlit nejasnost, která způsobuje odlišný pohled na mramorové zebřičky oproti standardu a cílům chovatelů.

Pan Podpěra tu popisuje mramorové ptáky z minulé doby. Jenže si asi neuvědomil, že tito ptáci byli černoocí. Ti jsou bělejší, až čistě bílí. U samic je na ocase úplně světlá kresba a i celkově jsou bílé. Standard je u nás i v okolních zemích vytvořen pro červenookou verzi mramorové mutace zebřičky pestré. Ne všude, Anglie má standard a vystavuje černooké ptáky, některé země vystavují obě verze v samostatných třídách. My, ale ne. Pokud doveze chovatel tuto bílou, černookou mramorovou samici na výstavu, dostane NU. Pro nestandardní zbarvení. Které jasně vidíme na ocase. Samec nebude takto lehce k poznání, ale krémové zbarvení vrchní části těla mu bude chybět úplně, nebo bude slabé a proto by měl být upřednostněn samec s vrchní částí těla krémovou. A ten bude jistě červenooký.

Starší název škrabošková, nebo překlady jako "bílá se znaky" a hlavně fakt, že první mramorové zebřičky u nás byly černooké, u některých chovatelů neustále vzbuzují názor, že mramorová zebřička má být bílé základní barvy. To je omyl a chyba. Ano černoocí ptáci jsou v barvě daleko bělejší, ale nejsou to standardní ptáci.

Tolik k upřesnění článku pana Podpěry. On popisuje jiné ptáky, než jsou dnes žádoucí a chovaní. Pan Střelka patřil mezi nejlepších chovatele mramorových zebřiček v té době. Už je nemá, vše prodal a skončil s nimi. Snažil o co nejbělejší, což ale nebyl cíl který udává standard. Z pohledu standardu, dle mého názoru nejlepší mramorové zebřičky u nás v té době choval ing. Ivan Hájek, který se snažil o standardní, tedy krémové mramorové zebřičky, se kterými vyhrával u nás i v zahraničí. Zde fotka samce od něho: 

                   1.0 Mramorový šedý - červenooký z chovu ing. Ivana Hájka


Černooká verze. Jedná se o původní - prvotní mramorovou mutaci, která se objevila. Po čase se vyskytla i červenooká verze. Je patrné, že tato mutace je velmi náchylná k vytváření různých multialel. Existuje již v několika formách. Některé jsou někde uznané, jinde ne. Jedná se o tyto verze mramorových genů: černooká, červenooká, ino a eumax.

                                             1.0 Mramorový šedý - černooký

                                                  0.1 Mramorová šedá - černooká


Červenooká verze má a je vyžadováno, aby měla krémovou barvu vrchní části těla. V hnědé řadě je tento nádech krémově hnědý, působí jako světlá růžová barva a je ještě více nápadný než v šedá řadě. Opět je žádoucí a požadovaný standardem. Nejde zde o žádné ohýbání, zjemňování standardu, ale jde zde o to, že se jedná jakoby o dvě různé mutace, které jsou odlišně zbarvené. Standard se nezměnil z důvodu, že není možné odchovat čistě bílou mramorovou zebřičku, tak jsme si šlechtění ulehčili. Ale o to, že standard je vytvořen pro jinou verzi genů, která způsobuje krémovou barvu, podobnou mramoru. Proto mramorová mutace. Není to mutace bílá se znaky, nebo bílá s kresbou. Je to mramorová. 

 1.0 Mramorový šedý - červenooký. Krásný samec s krémovou barvou na vrchní části                                               těla. Vítěz třídy pro roky 2016 a 2017

               0.1 Mramorová šedá - červenooká opět vrchní část a boky krásně krémové                                                                        barvy- vítěz třídy 2019


            Musíme se na mramorovou černookou a mramorovou červenookou koukat jako na dvě odlišně zbarvené mutace a nelze je mísit do sebe .

Několik fotografií samčí a samicí kresby u mramorových zebřiček. Zaměřeno na kresbu. Ne na tvar hlavy, velikost zobáku...atd. Nespecializuji se na mramorovou mutaci, mám ji jen na přechod k mé stěžejní barvě mramorové černolící šedé. Proto nijak neřeším a nesnažím se ztmavovat sytost barvy lící a boků u samců. U samic taktéž úplně neřeším barvu a kresbu, protože je mám na odchov černolící mramorové. Pokud se mi objeví pěkná mramorová zebřička, tak ji vystavím, ale již nezlepšuji a použiji do černolících. 

                           Kresba slzné čárky u mramorových šedých samic. 

Slzná čárka jak požaduje standard je součástí kresby. Musí být stejně široká jako je oko. Dostatečně dlouhá a srpovitě zahnutá. V plné, silné barvě dle mutace.

Musím zde upozornit, že fotografie jsou staré několik let. Takže na nich vidíme velmi špatné zobáky, často ploché a úzké hlavy. Takový ptáci jsou již minulostí a v mém chovu se nevyskytují. Je zde vidět vývoj a kvalita chovu. Jak to má vypadat ukazuje fotogalerie níže, s fotkami samic z roku 2021 a 2022.

                              Barva ocasu červenookých mramorových samic. Barva je tmavá. Měla by být černá v plné síle, což je velmi obtížné. Ideální mramorová samice jak požaduje standard má černou barvu na ocase jako šedá samice. V každém případě, i když toto nesplňuje, má ocas daleko tmavší, než samice mramorová černooká. Nelze zaměnit.

        Takto by to mělo vypadat.

                              ( Nezapomeňme, že vždy je co zlepšovat!)

Zde oproti vrchní fotogalerii vidíme silné slzné čárky, které mají být stejně široké, jako je oko. Barva je také sytě černá, jsou dostatečně dlouhé a srpovitě zahnuté. Vidíme i robustní, kulaté hlavy, dlouhé peří na očích. Ocas také ve velmi dobré černé barvě, Takové to samice vítězí na výstavách.

                            Kresba a barva u mramorových šedých samců

Barva zebrování, hrudní pásek, slzné a ozobní čárky musí být sytě černé barvy. Líce a boky mramorových samců požaduje standard v tmavé barvě, ideálně jako má šedý samec. Opět tyto fotografie vznikaly před lety s cílem zobrazení kresby, proto hlavy a zobáky ptáků na nich jsou již minulostí. Vidíme různě světlou kresbu líce, boků a ostatní černé kresby na samcích. Dalo by se říci, že každý pták je zde špatný.

  Takto by to mělo vypadat.

                                      ( Nezapomeňme, že vždy je co zlepšovat!)

Udělat pěkné mramorové ptáky je složité a vyžaduje to obrovskou trpělivost. Na všech fotografiích je někde lépe, jinde hůře, ale přesto patrné, že ptáci mají čistě bílou jen spodní část těla. Vrchní část, u samic i boky, jsou krémové. Není to, protože by byli v barvě špatní, ale proto že takto to má být.

Pokud se někdo rozhodne o šlechtění mramorové mutace je třeba používat kvalitní šedé ptáky. Taktéž se musí perfektně pracovat s očima ptáků. Existují vyzkoušená párování ptáků tak, aby se zdokonalila kresba. Základní pravidla jsou:

1) opětovným pářením černookých ptáků se snižuje kvalita a intenzita černé kresby, i líce se neustále zesvětlují. Nebavme se zde o jejich bílé barvě a šedém peří na hlavě. To jsou nežádoucí spojení. Takže nejdříve posílit kresbu u černookých za pomocí šedých ptáků. Vybrat z těchto spojení ptáky, kteří nemají šedavý opar v barvě zad a křídel a ty pak křížit s červenookými. To pak vyžaduje cit a oko na výběr dalších ptáků do chovů.

2) druhá možnost posílení kresby i barvy je přes hnědé ptáky. Vezmeme mramorového samce a páříme ho s hnědou samicí. Z tohoto vezmeme samce, který bude šedý a štěpí na mramorové a hnědé. Toho dále páříme se samicí, která vznikla ze spojení mramorový X mramorová. Je to zaměřeno na zlepšování kresby u mramorových ptáků, takže vše ostatní je bráno jako odpad. Tato cesta je dle mé zkušenosti účinnější a líce a boky u samců se tím opravdu dají ztmavit. Ale již dělám pouze mramorovou černolící, proto se tímto ztmavením kresby nezabývám. Nicméně vše souvisí se vším.........proto ani tento poznatek nelze přehlížet ani v kombinacích s mramorovou mutací. Nelze prozrazovat vše:)

  autor: Otakar Buldra©   

© 2018 Otakar Buldra ©Vytvořeno službou Webnode 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky