Šedolící mutace zebřičky pestré

Sem vložte podnadpis

Šedolící

Anglický název: Grey Cheek (GC)

Německý název: Wange Grau

Holandský název: Wang Grijs

Dědičnost: neúplně dominantní

1.0 Šedolící

0.1 Šedolící

První výskyt: v Belgii v roce 1968.

Účinek mutace: Zesvětlení opeření, hlavně na horní části těla. Zhoršuje fixaci phaeomelaninu.

Standardní požadavky: Zesvětlení je téměř kompletní od hlavy až k ocasu. Hlava, záda, křídla a ocas jsou požadována co nejvíce bílá. Pruhování na ocase chybí. Ocas je krémově bílý. Není to, ale bílá, jako u mutace zebřičky bílé. Pořád musí být přítomný jistý krémový nádech v barvě. Proto mírně šedobílá barva není považována za chybu. Někteří šedolící ptáci stále vykazují hnědé skvrny v peří na hlavě a zádech. To je vada barvy. Upřednostňováni by měli být ptáci s co nejbělejší vrchní částí těla. Špatná fixace oranžového melaninu způsobuje barvu lícní skvrny u samců šedou. I samice mají peří v lícní skvrně melanizované. Mají také šedé lícní skvrny. Často, ale světlejší než samci. Někdy, hlavně u samců je v lícní skvrně vidět oranžové odstíny barvy. To je vada kresby. U samců ve většině případů chybí zebrování na krku. Toto zebrování nikdy není stejné jako u šedé zebřičky, ale upřednostněn by měl být samec, který náznak zebrování má. Hrudní pásek je černošedé barvy a je dosti široký oproti jiným mutacím. Boky samců jsou v tmavě hnědé barvě s kulatými bílými tečkami. Boky samic mají světle břidlicově šedou barvu. Tato mutace a kombinace s ní jsou stále v experimentální fázi. Proto bychom je měli posuzovat s určitou shovívavostí.

Toto šedolící černolící mládě se narodilo slepé. To se u této mutace občas stane.

Úskalí v chovu: Je velmi obtížné odchovat šedolící ptáky tak, aby měli šedou lícní skvrnu a horní část těla krémově zbarvenou. Většinou mívají poměrně hodně eumelaninu a jejich záda a celkově jejich vrchní zbarvení je flekaté - jakoby špinavé. Lícní skvrny jsou skoro stejné jako u hnědolících ptáků. Proto je jen málo šedolících ptáků, je obtížné dostat je v požadovaných parametrech. Tento problém se do jisté míry stává "lehčeji dosažitelný" ve světlehřbeté variaci. Světlehřbetá mutace zde napomáhá zesvětlení barev a tím i zániku nežádoucích fleků a odstínů na křídlech a zádech. I líce se poměrně zbavují hnědých tónů barev. Jsou samozřejmě o dost světlejší šedé barvy.

1.0 GC - Grey Cheek - Šedolící 0.1 GC - Grey Cheek - Šedolící

Kresby od Patrycja Kamińska. Tyto obrázky budou ve všech vzorcích křížení prezentovat šedolící ptáky.

Ačkoliv v dnešní době se problémy s očima vyskytují daleko méně, než tomu bylo dříve, pořád přetrvávají. Projevuje se to velmi velikýma očima, které neustále slzí. Nebo naopak oči jsou úzké nebo křivé. V nejhorším případě oči úplně vyklenou. Některá mláďata se rodí slepá. Je vypozorováno, že riziko deformace očí je přibližně 50 %, pokud je gen šedolící mutace přenesen na mláďata od otce. Taktéž se nedoporučuje šedolícímu ptáku dávat do páru mladě, které vzešlo z křížení se šedolícím, i když není šedolící. Každá abnormalita očí musí znamenat vyloučení z chovu.

Toto je důvod, proč je tato mutace málo chována a proč je pořád poměrně vzácná, přestože typ její dědičnosti umožňuje poměrně snadné množení mutace.

Je jedno zda použijeme v páru šedolícího samce, nebo samici. Výsledek bude stejný. Z důvodů problémů s očima, se musí v páru gen šedolící mutace vyskytovat pouze u jednoho z rodičů. Stejně jako u ostatních mutací zebřiček, které mají dědičnost neúplně dominantní, neexistuje a nelze odchovat 2f jedince. Všichni šedolící ptáci jsou 1f.

Vzorec křížení je jednoduchý.

Můžeme přehodit samce za samici a výsledek zůstane stejný.

Mláďata: Samozřejmě záleží jakých dalších barev (mutací( jsou oba rodiče a na co štěpí. Nicméně šedolící mláďata jsou světlejší barvy již po vylíhnutí, takže v určitých hnízdech mohou být lezce poznatelná již od vylíhnutí. Viz. vývoj jednoho hnízda níže.

Tmavší mladé je světlehřbeté šedé a světlejší je šedolící.

Jelikož se jedná o mutaci s dědičností neúplně dominantní je zde variabilita ve zbarvení. Často i v jednom hnízdě.

Šedolící a hnědolící se dá dále spojovat s ostatními mutacemi. Jak výsledné kombinace vypadají někde známo je. Někde ne. Buď to nebylo možné identifikovat a správně popsat, nebo to nebylo odchováno. Šedolící s mramorovou mutací je skoro jako bílý pták. To samé by mohlo platit ve spojení s běloprsou a izabelovou mutací. S pastelem je pták již poměrně zajímavý. Ovšem nejhezčí z mého pohledu je kombinace s černolící mutací. A o tu se pokusím.

1.0 Šedolící

Vývoj jednoho hnízda, kde jsou dva lící potomci.

Rodičovský pár je: 1.0 hnědolící X 0.1 černolící šedá. Takže je naprosto jasně známé co bude v hnízdě za potomky. Co bude hnědolící je samice a co bude šedolící je samec. Budou tam i samci šedí a samice hnědé, ti nás ale nezajímají.

Protože se jedná o mutaci s dědičností neúplně dominantní je zde obrovská škála barev, jako je například u pastelů. Vždy záleží jak silně se mutovaný gen na jedinci projeví. Proto budeme odchovávat často poměrně rozdílně zbarvené ptáky, kteří ale budou stejné mutace. Dostat správnou barvu do šedolících ptáků je velice obtížné, proto skoro žádní nejsou a většina chovatelů chová hnědolící ptáky, kde je tento problém minimální a trápí je většinou jen barva líce. Někdy nám odchovaní ptáci mohou připadat jako stejná mutace, jako třeba v tomto hnízdě, ale nemohou být oba hnědolící, vzhledem ke složení rodičovského páru. To by samice musela být v hnědé mutaci, či kombinaci. S touto velikou variabilitou ve zbarvení musíme počítat a snažit se vybírat co nejvíce standardu podobné ptáky. Touto selekcí se i bara stává uniformní, ale každým nově přidaným protějškem se můžeme opět ideální barvě vzdálit.

Mladý samec šedolící z jiné linie. Zde je již na mláděti vidět hodně světlá barva, což je žádoucí. V barvě bude tento pták blíže standardu, než samec nahoře, který je dost tmavý na zádech a křídlech.